... a taky pár čarodějnic jsme vyrobili ručo pučo. Takže sami a vlastními silami. Čarodějnice se blíží, tak to bylo celkem jasné, to být musí. A jak to bylo s těmi kamínky? Na vycházce lesem za sokolovnou jsme dva takové malované objevili. Moc se nám zalíbily a zkusit namalovat vlastní přece není tak těžké. Někam ho na viditelném místě položíme...

... a už jsme si o jejich životě a zvycích opravdu hodně povídali. Jejich vyrábění nás v mnohém inspirovala a tak tvoříme šperky a kříže nejrůznějšími technikami. A protože čas čarodějný přichází, nějaké jsme si z látek také spíchli. Nebo spíš spíchly. Klukům se do toho totiž moc nechtělo.

Pohrabaná, vyčištěná od mechu a bůhvíkde se vzavšich odpadků. Taková je předzahrádka naší školy. Docela nám foukalo, prach se zvedal do očí, ale statečně jsme vytrvali a svoje předsevzetí dokonali. Okolí školy je teď čisté, jak to má být a my jsme spokojení s dobře vykonanou prací. Za firmu "Spojené smetáky s.r.o." žáci pátého ročníku.

Tedy pokud mi síly a moje muší váha budou na takový úkol stačit. Toto je zastaveníčko na jedné z etap herních prvků "Boří". Nám se bořit nepodařilo a docela pěkně jsme se zde vydováděli a příště budeme pokračovat na dalším stanovišti.

A to vše v jednom. Chvíle přírodovědné a chvíle herní se přece krásně doplňují. Poznávání rostlinek, ať těch zahradních, či těch lučních, a kolotočování, čili rotátorování, tak to obojí nás hodně baví.

Ten krásný lesklý drátek, co vypadá jako zlatý, je ve skutečnosti měděný. To ale nebrání tomu, vyrobit si z něj nějaký pěkný šperk. A Keltové vymysleli nejen kalhoty, ale mnoho vzorů šperků je také jejich umem. My si ho trochu vypůjčili a nějaké ty šperky vyrobili. Do toho se ještě trochu učili a další činnosti prováděli.

... jak ho slavily jednotlivé třídy. Bohužel letos každý po svém. Zatímco distanční ročníky si mohly tak leda namalovat obrázek, my prezeční školáci jsme si to užili trochu víc, někdo tvořil a u někoho to vypadalo trochu jako karneval v Riu...

Ne, že by šlo zrovna o záchrany životů, ale někdy se s tím začít musí a práce s obvazem čili fáčkem je i trochu zábava. Hlavně, že se při tom fáčování nikomu nic opravdového nepřihodilo :-)

... ve skupinkách se třídou potulující ... a ač někteří na korunce Baltazar či Melichar psáno měli, všichni to byli pěkní Kašpaři. A dary? Žádné nepřinesli. Jen sami jsou to pěkní dárečci. Jen hleďme na ně - Pavláč, Jardáč, Jonášáč ... .

... přejeme samozřejmě Vám všem. Malou předběžnou zkoušku na ten slavný den si zažily všechny třídy již v pátek 18. prosince. Každý ale, vzhledem k nutným kovidovým opatřením, po svém. Bylo to sice bez sněhové nadílky, ale užili jsme si ten jeden den fajnově. Koledy jsme zabroukali, trochu si připomněli tradice, stromečky svítily, cukroví mezi zuby...