žákovský rodičovský přístup
pro rodiče
vše 2023/24
týdenní aktuálně
stav žákovských úspor
je tou nejdůležitější. Přistupujeme k němu moderně a s přihlédnutím k odkazu Komenského školy hrou.
ve které se cítíme dobře. Vždyť nás obklopuje všude kolem a pohyb v ní k tomu neodmyslitelně patří.
je pro nás nesmírně důležitá. Vítáme a ctíme jakoukoliv spolupráci s rodiči i ostatními partnery,
než jen školní povinnosti se nabízí v množství mimoškolních aktivit a zájmových kroužků.
Historie školství v Rapoticích se začala psát v roce 1886. Byly to jistě krásné časy, ale pokrok nezastavíš a tak se léty a desetiletími měnila školní budova i způsob práce v ní. O naši školu se s náležitou péčí staráme vně i uvnitř a nejinak je tomu se způsoby výuky žáků. Frontální způsob s rákoskou v ruce vystřídaly moderní formy výuky a přístup k žákům se znalostí dětské duše i skrytého potenciálu dítěte.
moderně vybavené učebny, dílna, tělocvična a mnoho dalších prostor pro naše aktivity
vzdělávajících se málotřídním způsobem, což znamená, že některé ročníky se učí společně
osob zajišťujících výchovněvzdělávací proces i provoz budov
navštěvujících školu ve školním roce 2023/24 formou prezenční i domácím vzděláváním
Letos prvně se nám otevřela dvířka ledničky zimního stadionu v Náměšti. Moc velká zima tam ale nebyla. Možná i proto, že pocitově jsme díky aktivnímu pohybu kluzmo ... sedmo ... ležmo ... zadmo ... břišmo ... kolenmo ... vstyk! dokázali ohřát vzduch v hale i sebe sama na přijatelnou teplotu. A podpořeno teplými nápoji z automatu ... naprostá...
Nad ten nic není. A dokud to ještě jde, vyběhnout ven a ukončit tak příjemně dlouhý pracovní týden je to nejlepčí. Hepčí!!!
Nerudovskou otázku "Kam s ním?" nám pomohl vyřešit Tonda Obal, který na svých cestách zavítal dnes k nám. Vlastně to byla "Tonička", moc fajn slečna, která nejen hezky povídala, pochválila, poučila, ale taky si s námi hezky pohrála na to, kam která "už nepotřebnost" vlastně patří. Ne, že bychom způsob třídění už dříve neznali, ale bylo to jiné a...
I my chceme hlínovat! A tak se i stalo a čtvrťáci v očekávání Vánoc (to se ještě načekají) si chystají keramiku pro obradostnění vánoční atmosféry. Bude to hezké, jen to ještě do finálního výrobku chvíli potrvá.
Pro někoho to bylo poprvé, někteří už jsou zkušení hlíno kreativci. Studí to a lepí se to, ale až to bude, ... musí to nejdřív schnout, jednou se vypálit, naglazovat a znovu vypálit ... tak až to bude, bude to ... hádejte. Ano, ano, už se na to těšíme.
Druháci si, v čele s oběma vrchními čarodějnicemi (SŠ a JŽ), prožili svůj privátní den hrůzy a běsu. Nejen, že museli plnit hrůzostrašné výukovo-halloweenské úkoly, navíc měli nařízeno se nebát. No, a uznejte sami, a všichni svatí s námi, tohle přece možné není ... ačkoli, jak se nakonec jeví, užili si u toho spíš spoustu legrace.
V režii letošních páťáků, jejich rodičů, třídní paní učitelky i dalších mnoha pomocníků se odehrálo odpoledne, v podvečer, večer a také v části noci z 24. na 25. října. Bylo toho opravdu mnoho. Mnoho tvoření, od dlabání dýní, přes výrobu strašidelných halloweenských náhrdelníků z bramborových kostí, malování kamínků hrůzostrašnými motivy, až po...
Tak se těch jablíček letos příliš neurodilo. Ale něco se na stromech přece jen začervenalo a za to jsme rádi. Trochu těch rudých pokladů pěkně omyjeme, okrouháme, nastrouháme, na těstíčko naplácáme, pocukrujeme, poskoříme a kdo má rád oříšky a rozinky, vraž je tam taky. Zabalit jak do peřinky, pomašlovat a šup s tím do trouby. To to voní ... A...
Krásné říjnové dny nám dovolily odložit bundy a mikiny, vyhrnout si rukávy, uchopit nějaké to pracovní nářadí smetákem počínaje, hráběmi konče a pustit se do díla v rámci naší každoroční pravidelné pomoci přírodě. A není to jen to v okolí školy, o kterou se postarali třeťáci, čtvrťáci a páťáci, ale i lesy za sokolovnou a za cvičištěm, které si...
