Každý trochu po svém a nakonec i trochu společně. Tak trávily poslední předvánoční den ve škole jednotlivé třídy. Co žádná z tříd rozhodně nevynechala bylo zpívání koled a povídání si o zvycích a tradicích. Někteří pak vyrazili dát zvířátkům do krmelce, jiní pálit prskavky. Nakonec se ale všichni zase sešli u svých třídních stromečků rozbalit...

Vyrobit cokoliv technikou quelling, třeba vánoční přáníčka pro rodiče, to dá spoustu práce a zabere hodně hodně času. Výsledek ale stojí za to. posuďte sami.

Ani letos jsme nemohli pozvat rodiče a babičky a dědečky a strýce a tety ... na společné předvánoční vystoupení, na divadlo, na jarmark tak, jak to bývalo v předešlých letech zvykem, protože virus stále nedovoluje takováto hromadná setkávání. Moc nás to sice mrzí, ale úplně ujít jsme si to také nenechali. Každá třída a některé třídy ještě navíc...

Byla by velká škoda nevyužít letošní sněhové nadílky a tak jsme se chopili všeho, co jezdí, respektive klouže po sněhu, od kluzáků, přes boby, sáně i to vzadu na našem těle, a vydali jsme se na oblíbený rapotický kopeček (Sudičtí tvrdí, že je jejich - no, je to sporné) užít si pořádné jízdy. Brodit se hlubokým sněhem cestou tam nebyla...

Že trénink dělá mistry je vidět každým dalším bruslením, které absolvujeme. Jistota v postoji, bezpečný skluz a méně pádů. Automat na teplé nápoje a sladkosti je už také náš dobrý kamarád, vždyť dodáýní energie při tak náročné činnosti je nezbytností. Už ale zbývá jen to páté a poslední bruslení pondělní. Pořádně si ho tedy užijeme!

Půlden prožitý v Dietrichsteiském paláci Moravského zemského muzea byl nabyt poznatky pravěku na našem území od starší doby kamenné až po dobu železnou. K přemýšlení a získávání poznatků vlastními silami vybízela naše čtvrťáky a páťáky lektorka muzea a oni se ani příliš pobízet nemuseli, neboť, kdo co dělá s chutí mile, práce jest mu kratochvíle. A...

A úroda neposlušných by se letos dala počítat na prstech obou rukou, možná i nohou. No, nic naplat, zpěvné výkupné i příslib poslušnosti budoucí ještě spasily tyto duše. Věřme jen, že tomu tak skutečně bude!

Nebude to zrovna terminus technikus to "předvánočí", ale dejme tomu, že je to čas blížících se Vánoc a my se na ně připravujeme. Spočívat to může v ledasčem ... pokus o výrobu ptačí budky nebo dokonce už štědrovečerní pouštění skořápek.

a bez ztráty na životech. A když si ještě uvědomíme, že loňský rok byl bez bruslení docela, je to až s podivem, jak to všem dobře klouzalo a svištělo. Nějaký ten pád na sednici tam byl, ale jinak bez zranění. Tak za týden zase ... pokud to ovšem nezavřou ... zase!

Pěkně v teploučku výhně kovářské, v kožené zástěře, rukavicích a brýlích, a hlavně s obrovským kovářským kladivem v obou rukou, jsme bušili vší silou do doruda rozpáleného prutu železa, abychom z něj vykuli vlastní hřebík. A ono to jde. Je to námaha, ale ta se vyplatí. A co víc, krásný podzimní den, kouzelné prostředí náměšťského zámku, procházka...