Prý, když si na takový kobereček sednu a pohladím ho po třásních ... tušíte asi, co se bude dít. No, tak daleko zatím nejsme, ale první koberečky vypadají určitě moc pěkně a máme z nich vééélkou radost. Pletení nás náramně baví, jsme skuteční popletové. Nebo pletaři? Popletové? Pletaři? Pletaři!

Mimo provoz se dnes ocitla třetí třída z důvodu masopustního blbnutí. Na některé jedince ono MIMO PROVOZ zjevně působilo nejen navenek, ale i uvnitř jich samých. Raději jsme pracovní výkon omezili hluboce pod úroveň Planckovy konstanty a sestřička, po zevrubné zdravotní prohlídce všech přítomných, vpravila těmto do těla injekci na podporu mysli.

Valentýnská srdce letí v tomto případě za maminkami. Alespoň to žáci třetího a pátého ročníku tvrdili, když rozfoukávali tuží srdeční tvar a kolorovali jej. Ale kdo ví? Školní lásce se bránit nedá :-)

Tak jako mravenci v Krtečkovi, pustili se druháci se čtvrťákama pilně a s nadšením do tkaní. A to na kolíčkových stavech. Tak nám držte palce, ať se do přízí nezamotáme a koberečky se povedou.

Dozněla poslední věta představení a reflektory zhasly v sále. Tedy jeden v naší malé tělocvičníčce, kde se v sobotu 28. ledna odehrálo školní představení pro rodiče a veřejnost. Účast byla hojná a jsme za to rádi. Každá třída připravila a také předvedla kousek svého umu a potlesk a veselí plnilo sál. Nejen to. I vůně svařeného vína a vařených párků...

... nebo taky na dovolenou (a to i mateřskou), do úřadu nebo dokonce, světe drž se, do hospody. Je to vůbec možné, co si to ti páťáci vymysleli? Zítra si, prý, místo školní brašny vezmu cokoliv jiného. Takže k vidění byly kufry, krosny, koše, kočárek, kufr na nářadí ... a protože tou myšlenkou nakazili i třeťáky, byl k vidění taky...

Sněhové závěje? V Americe, to jó. V Karlově? Pouze ten technický na sjezdovkách. Ale pan Pawlín, provozovatel našeho kopečku a vleků na něm, se snažil a staral a tak se jezdilo jako o život. A protože pokročilých lyžníků byla letos většina, brali za to již od prvního dne. Nováčků, dokonce těch prvonalyžostojných, bylo také několik, ale dostali to...

Jet do divadla je vždy radost. Má to i více důvodů. Ten první, neučíme se a to je přece super! Další je, že divadlo je vždy pěkný zážitek a ačkoliv nám bylo hned na začátku všem jasné, že Ronja, dcera lopežníka, se s Birkem, synem konkurenční tlupy, jistě sblíží, unášel nás děj hry a hlavně písničky, do moc příjemné...

Nácvik na předvánoční vystoupení, která pro(na) Vás připravujeme, je v plném proudu. Rozhodně se máte na co těšit. Připravte si dlaně na tleskání a hlasivky na zpívání (spolu s námi).

Poslední bruslení se neslo ve znamení čiré bruslařské profesionality, neb z hrazdičkochodců se stali svižní hrazdičkojezdci, z objížďáků mantinelů křížemkrážem letci a z hokejistů opíračů o hůl docela schopní opírači o hůl. Aha, takže v posledním případě žádná velká změna. Nicméně jsme si to všichni náramně užili.