Veselý Kopec

... na němž se rozprostírá malebný Skanzen Vysočiny byl toho pátku, 22. září, až druhým cílem v pořadí. Tím prvním byla sklárna Svoboda v Karlově, ležící jen malý kousek za Žďárem nad Sázavou. Na tak vzdálenou výpravu bylo ovšem třeba si trochu přivstat. Autobus odjížděl od školy v 7.00 přesně, nikdo se neopozdil. Do karlovské sklárny jsme přijeli za něco málo více než hodinu. Výroba foukaného skla je velmi zajímavý proces. Asi vám nemusím říkat, že tam bylo docela teplo. V peci dokonce více než tisíc čtyři sta stupňů. Práce je to těžká, ale ta díla, ta jsou opravdu mistrovská. Také jsme si něco sklářského umění vyzkoušeli. Malování na sklo sklářskými barvami a vida, máme krásnou památku. Přesunout se na Veselý Kopec bylo potom otázkou půlhodiny. Stavby a technologie i více než dvě stě let staré určitě stojí za poznání. A pokud se navíc snoubí s procházkou již téměř podzimní krajinou, jednomu pak řádně vhládne a svačinka z domu nebo i něco na zub zakoupené v Hospodě Na Vejměnku přijde k duhu. Stihli jsme to vše tak akorát a s prvními dešťovými kapkami nasedáme do autobusu a odjíždíme domů.