Čtvrťáci podnikli předvánoční výlet do Třebíče - prošli se Židovskou čtvrtí až k Bazilice sv. Prokopa (o kterých se učili ve vlastivědě) až do Muzea Vysočiny, kde žasli nad krásnými betlémy, které muzeum vystavuje. Mezi jejich autory našli i rodáka ze Sudic pana Macholána! A na závěr nešlo minout vánoční trhy na náměstí či kočičí kavárnu.

A je to za námi. Bylo to vydařené sobotní odpoledne a podvečer. Krátce před třetí hodinou odpolední vše začalo. Nejprve jarmareční hemžení jedinců i skupinek posléze se občerstvujících svařeným vínem ze sklípku pana Hovězáka (shoda jmen s paní učitelkou JH není náhodná). Korzování po škole a v 16.00 SEČ přišla na řadu kultura. Písničky vánoční i...

… kdopak to tu děti straší? No, kdo jiný než čert rohatý s kožichem až na paty. Jedny nebohé nožičky už mu z pytle čouhají, tak snad u nás ve škole nepřibydou další. Uf! Dobře to dopadlo, ale vyhráno rozhodně nemáme, protože rohatec nás pozoruje celoročně a pozor, píše si poznámky do svého ušmudlaného notýsku.

Tedy pro letošek se školou určitě. Těch pět brusláků uběhlo jako sklouznutí po ledě. Fííí a jsou fuč! Moc nás to bavilo, dost jsme se zlepšili a, a to je hlavní, nikdo se nezranil. Tedy až na nějaké to naťuklé koleno z občasného pádu. Zima je ale ještě před námi, tak určitě brusle na hřebík nepověsíme a přemluvíme třeba rodiče...

Přijde Vám to jako hloupost? To není. Klikněte na odkaz EKOkalendáře https://www.ekokalendar.cz/ a dozvíte se víc nejen o tomto OSN vyhlášeném svátku a důvodech jeho vyhlášení, ale i dalších zajímavých svátcích. Páťáci to věděli a náležitě slavili.

V pracovních činnostech jsme pracovali, až se z nás kouřilo. Teda spíš z dřevěných ježků, které jsme zdobili vypalováním podzimních vzorů.

Vlastnoručně uvařená čokoláda nemá chybu a tak málo stačí - tuk, cukr, kakao a pudink. O tom se přesvědčili mlsní čtvrťáci

Jmenuje se Bert, když nezlobí, tak Bertík. Je to drsný Australan, nevadí mu slunce žár a svačí cvrčky a šváby. Aby ne, je to ještěr, rodově a druhově agama vousatá. Panu Polehlovi děkujeme za ten dar (snad ne danajský) v podobě obří nádrže pro Bertíka i za tu přesně padnoucí skříňku pod ní.

Jako na tanečním parketě se cítili, a také tak vypadali, někteří malí bruslaři (dokonce i někteří velcí). Letos to bylo již podruhé co jsme se vydali na náměšťský zimní stadion vyzkoušet a případně ještě více zdokonalit naše bruslařské umění. A šlo to. Na každý pád nechyběl ani nějaký ten pád. Sportu zdar!

Podivný název? Ani ne. Dušiččí ... odpoledne, večer a noc ... jsme společně s dětmi prožili ve škole při aktivitách tvůrčích, romantických i zábavných. S třetí hodinou odpolední se počalo podzimně tvořit v díílnách. Dekorované lahvinky, keramické svícínky a zejména vůní pečených jablíček a listového těsta lákající ... ano, hádáte správně ......